Léčba zvětšené prostaty (BHP)

Do nedávna bylo hlavním cílem léčby zvětšené prostaty potlačit obtěžující příznaky na dolních močových cestách do té doby, než se příznaky staly nesnesitelnými.2 Novější studie naznačují, že další legitimní cíl léčby BHP je snížení rizika budoucích zdravotních komplikací.2 Pro zobrazení komplikací klikněte zde.

  • Pokud je cílem omezení příznaků, může lékař stanovit léčbu podle frekvence, závažnosti a stupně nepříjemnosti příznaků na vašich dolních močových cestách. 2
  • Pokud je cílem snížit riziko budoucích komplikací, je důležité změřit velikost prostaty, protože podle velikosti prostaty může lékař rozpoznat možná budoucí rizika. 2

Možnosti léčby zvětšené prostaty (BHP)

SLEDOVÁNÍ STAVU

 Obecně platí, že léčba není nutná pro muže, kteří mají jen málo příznaků a nevadí jim.1 V těchto případech, kdy jsou příznaky zvětšené prostaty lehké až mírné, mohou lékaři doporučit přístup "sledovat a čekat". Často žádají pacienty, aby sledovali příznaky BHP před stanovením dalšího postupu léčby. Pro pacienty s mírnými příznaky je vhodné vynaložit úsilí na pozorné sledování situace, pokud je to pro ně výhodnější, než podstoupit rizika aktivní terapie.3

LÉKY

 Za účelem omezení příznaků zvětšené prostaty lékaři často předepisují léky. K těmto lékům patří:
  • Alfa-blokátory, které uvolňují svaly kolem hrdla močového měchýře a usnadňují tak močení. Obvyklé nežádoucí účinky těchto léků zahrnují snížené množství semene uvolněného při ejakulaci, nízký krevní tlak, závratě, bolest hlavy, žaludeční nebo střevní podráždění a ucpaný nos nebo rýmu. 4 Je zde také riziko plovoucí duhovky během operace šedého zákalu, a to u každého, kdo někdy užíval alfa-blokátory.5
  • Inhibitory alfa-reduktázy, které pomáhají zmenšit prostatu. Obvyklé nežádoucí účinky zahrnují poruchy erekce, snížené libido a snížené množství semene při ejakulaci.4
  • Kombinace těchto dvou

INVAZIVNÍ CHIRURGICKÝ ZÁKROK

Chirurgická léčba nastupuje v okamžiku, kdy léky nezabírají a příznaky jsou natolik obtěžující, že snižují kvalitu života. Kromě toho je operace obvykle nutná v následujících případech1:

  • Poškození ledvin kvůli nedostatečnému vyprázdňování močového měchýře
  • Kompletní neschopnost močení po léčbě akutní retence moči
  • Inkontinence z důvodu přeplnění nebo zvýšená citlivost močového měchýře
  • Opakující se krev v moči navzdory lékové terapii
Transuretrální resekce prostaty (TURP)
Ačkoli existuje řada jiných invazivních operačních možností, je chirurgickým standardem pro léčbu zvětšené prostaty tzv. transuretrální resekce prostaty (TURP). Tento chirurgický zákrok prokázal dlouhodobé zmírnění příznaků, což je výrazně lepší výsledek, než jaký lze dosáhnout s léky.1 Nicméně s touto operací je spojené vždy určité riziko. U operace TURP jsou zdokumentovány déletrvající nežádoucí účinky, včetně retrográdní ejakulace, problémů s erekcí, bolestivého močení, opakovaných infekcí močových cest, zúžení hrdla močového měchýře, nadměrného krvácení a krve v moči. 1 TURP také vyžaduje několikadenní pobyt v nemocnici a většina pacientů má zavedenu cévku 2 až 5 dnů po operaci.6-8

MINIMÁLNĚ INVAZIVNÍ CHIRURGICKÉ ALTERNATIVY

Přes klinické úspěchy TURP, počet a závažnost komplikací vedla k vývoji alternativních a minimálně invazivních chirurgických metod pro terapii zvětšené prostaty.6 Většina urologů zařadila tyto metody někde mezi léčbu léky a standardní chirurgickou léčbu.7

I když existuje řada lékových i chirurgických možnosti léčby, je zde trvalá snaha vyvinout méně invazivní, účinnou a nákladově efektivní léčbu.9Objevilo se několik minimálně invazivních chirurgických alternativ, které měly zmírnit příznaky zvětšené prostaty, zkrátit pobyt v nemocnici a snížit počet vedlejších účinků. Jsou to např:11

  • Transuretrální ablace jehlou (TUNA) používá jehly přenášející vysokofrekvenční vlny přímo do prostaty, kde generují teplo, které způsobuje koagulaci. Vedlejší účinky mohou zahrnovat krev v moči, nepříjemné pocity a infekci močových cest
  • Transuretrální vodou indukovaná termoterapie (WIT) používá ohřátou vodu proudící v katétrovém systému a tlak z balonku k destrukci nadbytečné tkáně prostaty. Obvyklým nežádoucím účinkem je krev v moči
Tyto léčebné metody sice způsobí zpočátku úlevu od příznaků, je však důležité poznamenat, žejejich dlouhodobá účinnost zůstává stále velmi nejasná.

Laserová terapie
Na záklaě klinických studií se laserová terapie stala spolehlivou alternativou k TURP. Laserové metody odstraní zvětšenou tkáň prostaty pomocí vysokovýkonných laserů. V současné době existují dvě uznávané laserové terapie: enukleace holmiovým laserem (HoLEP) a fotoselektivní vaporizace prostaty (PVP).7

  • HoLEP je komplikovaná operace, kterou se musí operatér velice dlouho učit7 Provádí se pomocí resektoskopu vloženého přes penis a močovou trubici do prostaty. Tkáň prostaty se odřezává holmiovým laserem, následně je mechanickým nástrojem zvaným morcelátor v močové měchýři rozmělněna na drobné kousky a odsáta.. Pacientovi se zpravidla odstraní cévka den po operaci, v nemocnici zůstává minimálně 2 dny.7
  • PVP, označovaná také jako metoda GreenLight™ a u nás také jako operace 'zeleným laserem', má výsledky léčby podobné TURP, avšak s mnohem nižšími riziky.6 Provádí se vysokovýkonným laserem pomocí tenkého světlovodivého vlákna, které se vkládá přes močovou trubici k prostatě. Ta se okamžitě odpařuje a zvětšená prostatická tkáň je odebírána velmi precizně. Metoda PVP zkracuje pobyt v nemocnici na minimum. V dalších dnech se pacient může vrátit ke všem běžným aktivitám, se kterými není spojená vysoká zátěž.6-8

PROSTATICKÉ STENTY

 Tato volba je vyhrazena pro ty pacienty, kteří mají těžkou obstrukci a nemohou podstoupit operaci.

Volba léčby je závisí na závažnosti příznaků, na tom do jaké míry ovlivňují váš každodenní život a také na přítomnosti jiných onemocnění.5 Vhodnou léčbu by měl doporučit váš lékař.

ODKAZY:
1. Carter HB. Prostate Disorders: The Johns Hopkins White Papers. Baltimore, MD: Johns Hopkins Medicine; 2010:1-24.
2. McNaughton-Collins M, Barry MJ. Managing patients with lower urinary tract symptoms suggestive of benign prostatic hyperplasia. Am J Med. 2005;118:1331-1339.
3. American Urological Association. Research and future directions. In: AUA Guideline on the Management of Benign Prostatic Hyperplasia. Linthicum, MD: American Urological Association Education and Research, Inc.; 2003;1:1-7.
4. Prostate gland enlargement. MayoClinic.com tools for healthier lives. Original Article: www.mayoclinic.com/health/prostate-gland-enlargement/DS00027/DSECTION=2. Accessed March 11, 2008.
5. Flomax (tamsulosin hydrochloride) prescribing information, Boehringer Ingelheim Pharmaceuticals.
6. Clinical outcome comparison of GreenLight KTP-532 laser (80 W) prostatectomy versus transurethral resection of the prostate (TURP). AMS whitepaper, 2008.
7. Van Hest P, D'Ancona F. The management of benign prostatic hyperplasia: update in minimal invasive therapy in benign prostatic hyperplasia. Minerva Urol Nefrol. 2009;61:257-268.
8. Barry M, Roehrnorn C. Management of benign prostatic hyperplasia. Annu Rev Med. 1997;48:177-189.
9. Armstrong N, Vale L, Deverill M, et al. Surgical treatments for men with benign prostatic enlargement: cost effectiveness study. BMJ. 2009;338:1-13.
10. Enlarged prostate. US National Library of Medicine, National Institute of Health. http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/000381.htm. Accessed Sept. 27, 2010.
11. Prostate enlargement: benign prostatic hyperplasia. National Kidney and Urologic Diseases Information Clearinghouse. National Institute of Health. http://kidney.niddk.nih.gov/kudiseases/pubs/prostateenlargement/. Accessed Oct. 27, 2010.